Reportáže
Praha – Divadlo Na Vinohradech 22. 12. 2007 ve 20:00
hodin
napsal Dušan
Vůbec nevím, od kterého konce bych měl začít.
Většina z vás asi četla můj názor na koncert v Hradci Králové, kde jsem v závěru napsal, že rovněž navštívím i koncert ve Vinohradském divadle a budu se snažit zhodnotit oba koncerty právě z důvodu, že koncert v Hradci byl první v jejích vánoční šňůře.
Než začnu hodnotit koncert ve Vinohradském divadle, čtu si mé hodnocení z koncertu v Hradci a přemýšlím nad tím, jestli to co jsem napsal prvně, nebyla jenom má momentální indispozice. Nechce se mi totiž věřit, že může být mezi dvěma koncerty, které od sebe dělí zhruba měsíc, tak velký rozdíl.
Na koncert jsem se samozřejmě těšil, i když musím přiznat, že to nadšení jaké jsem míval před každým jiným koncertem, tam právě po částečném zklamání z hradeckého koncertu, nebylo. V žádném případě jsem nečekal, že mě tenhle koncert takovým způsobem nadchne. Z toho, co jsem slyšel teď, jsem úplně unešený. Začtu ale popořadě.
Pokud jsem dával v prvním hodnocení čočku zvukaři, teď ho musím pochválit, protože zvuk do sálu byl výborný. Za celý koncert jsem zaznamenal jenom jednou pozdější vytažení zpěvu při jeho nástupu. Hudba i zpěv byly pěkně vyvážené, velmi dobře byly rovněž používané haly a echa. Možná na můj vkus bylo slyšet trošku víc bicí, ale to je věc názoru. Prvně jsem kritizoval Elišku za její zpěv. Proti Hradci udělala velký skok. Teď mě mrzí, že jsem ji prvně dost kritizoval a nevyvaroval jsem se blbé poznámky ohledně angažování jiné zpěvačky. Asi trošku za ten měsíc s ní spadla tréma, protože to začíná mít šťávu. Eliško, jen tak dál. Rovněž Zuzana Smatanová odzpívala píseň „Keď ta jasná hviezda“ naprosto špičkově. Určitě tahle píseň, s tímhle výrazem měla být na CD a nemělo to chybu. Franta Poborský mi odpustí, když opět napíšu, že Roman je jenom jeden. Je ale vidět, že se Franta rovněž zlepšuje. Bylo znát, že všichni účinkující si koncert naprosto užívají. Mělo to opravdu náboj. Díky všem za předvedený výkon. Jediná věc co mě trošku mrzela, byla akce chemické světlo. Čekal jsem, že těch světýlek bude v sále trošku víc. Nejvíc jsem byl ale naštvaný sám na sebe, protože když jsem ve 21,00 chtěl rozsvítit tři moje světla, chemická reakce jednoduše nenastala, takže žádné světlo ( k potěšení mých spolusedících ) se nekonalo. Koupil jsem si totiž nějaký šmejd, který pravděpodobně někomu již posloužil. Bylo mi to moc líto i z důvodu, že kluci z Čechomoru na naši akci zareagovali a na podium si po 21. hodině chemické světýlka rovněž přitáhli. Bylo to moc milé.
Závěrem musím napsat, že když jsem hodnotil koncert v Hradci jako jeden z nejmíň povedených, smekám klobouk před výkonem z Vinohradského divadla a tenhle koncert hodnotím jako jeden z nejlepších co jsem od Čechomoru slyšel.
Protože koncert byl úžasný, byla by škoda nepodělit se o zážitky z něho s dalšími čechomorkoholikmi. Přímou reportáž z akce podával ve vzkazech na stránkách Čechomoru Kitaro. Jak psala Zuzka, chtělo to brát některé komentáře s nadhledem, za sebe však můžu říct, že rovněž tahle akce neměla chybu. Protože jsem se v předešlých řádcích celkem vyčerpat a musím ještě zdobit stromeček (píšu 24.12.), předpokládám, že ucelený komentář z následné akce napíše třeba náš dopisovatel Kitaro nebo někdo, kdo se akce rovněž zúčastnil. Veselé Vánoce a šťastný nový rok Vám přeje Dušan.
PLAY LIST – Praha 22. 12. 2007 – harzy
nepamatuji se přesně, jaké bylo pořadí písniček – „čechomoří klasika“ se střídala s „vánočním nášupem“,
v průběhu koncertu bylo „SVÁTEČNÍ“ svátečně pokřtěno (s menšími i většími zmatky), zároveň byla Čechomoru předána platinová deska za už prodaná „Sváteční“.
Na pódiu se střídali hosté a hosté a hosté …
Někteří na pódiu nevěděli, co s rukama … někteří, co s nohama … někteří, co mají povídat … a někteří, co mají zpívat.
Zazněla nejkrásnější verze písničky „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“ (zaplať PánBůh bez Gotta)
a úplně na konec „Rehradice“ … nádherná tečka …
