Reportáže
Český Krumlov 29. 8. 2006
napsala Ada-san
Vlak Čechomorka, který pokračuje na trase Turnov, Ostrava, Olomouc, Studenec dorazil konečně na jih Čech – do Českého Krumlova. Zvuková znamení se rozezněla, světla v hloubi pódia rozblikala a mašinka se všemi členy kapely na palubě přisupěla po levé koleji. „Žádáme cestující, aby při pohybu v kolejišti dbali své osobní bezpečnosti a nevstupovali do kolejiště před zastavením vlaku!“ Paráda! Všechno vychytané, hlas z ampliónu oznamuje podrobnosti cesty a představuje kapelu. Koncert dostává zelenou. A cestujících, připravených na výlet do hudebního nebe, bylo spoustu. Všichni s procvaknutou jízdenkou v kapse a natěšení díky skvělé předkapele Družina.
Světla se rozsvítila naplno, výstražná znamení přestala cinkat a kamery se rozjely. A kapela spustila. Zálinský. Úvod naprosto fenomenální!
Hudebníci na pódiu pokračovali ve velkém stylu a také diváci se rozjížděli.Výměna kytar, přenášení mikrofonů, vše obstarávali „zaměstnanci drah“. Alespoň podle oblečení a výbavy „vlakové čety“. Výpravčí, posunovači, vše jako na pravém nádraží. Však jsme také na nádraží byli…
Ale od začátku!
Z vlakového koncertu jsem měla trochu strach. Proč? Protože jsem na něj cestovala vlakem. A tak jsem se obávala zmatků, zpoždění a já nevím čeho všeho. Na koncert jsem vyrazila tak, abych si stihla projít Krumlov a pokochat se nádherou města. A dorazila jsem akorát na koncert. 20-ti minutové zpoždění rychlíku z Prahy, nestihnutí spoje v Českých Budějovicích a tak dále… Ale na pivko jsme to před koncertem stihli. Ještě aby to ne!
Čechomorka? Všechno bylo tak jak má být. Jak později říkal strojvedoucí Radek Šauer – „Když náš dispečer pískne, tak se zastaví třeba i Pendolíno!“. Snad by to pískání ani nebylo třeba…
Vše probíhalo podle plánu. Občas se v pozadí objevila řada světel. Červených, zelených nebo těch zvláštních modrých, která vás lákají k cestám po kolejích a nedbání troubících vlaků za zády. Stejně jsou na jiné koleji… Protože tato kolej je jen vaše! Vaše a všech fanoušků Čechomoru. A tak kluci z kapely pózovali pro českou televizi a i my jsme se občas zašklebili do kamery.
Nádherné písně – jedna za druhou. Starší i nové, vlastně průřez celou tvorbou. Za chvíli přišla na pódium Lenka, brzy Joji, a tak se střídali jak hosté, tak skvělé písně.
A došlo i na křest alba a DVD „Stalo sa živě“. Olejem, jak jinak. Aby se nezadřel prodej… Chystala jsem se na obrovský výskok, abych lidem za sebou nedala šanci, ale jediné, co jsem viděla, byl ukápnutý olej v oku ;) Nevadí, koncert mi vše bohatě vynahradil!
První loučení? Balada!
Karlovi byl vlakovou četou přinesen bílý buben. Ty jo, Karel a buben, pomyslela jsem si a jak jsem měla oči jen pro něj, zjistila jsem až za chvíli, že bubínky mají i ostatní členové kapely. Viděli jste to někdy? Celá kapela drží rytmus na bubnech a do toho Roman zasóluje na bicí. A co to bylo za písničku? „Do kostela zvonili“. Všichni mlátí do bubnů, jedna radost, a za chvíli představování kapely. Uuaauu!! Tak tuhle píseň na závěr miluju!
Ale nebojte, nenechali jsme je jen tak odejít. Vrátili se a hráli dál – Velické zvony, Mezi horami… Nádhera, nádhera! A pak přišlo opravdové loučení a kapela naskákala zpět na svojí lokomotivu. Za obrovského aplausu, troubení a mávání (jak z mašiny, tak směrem na ní) zmizeli ve tmě a lidé se začali rozcházet. Ale ne všichni. A ti, co zůstali, z toho měli trauma téměř na celý život. Nevím, zda to strojvedoucí plánoval, ale při připojování lokomotivy zpět k vagónům do nich narazil takovou silou, že se vše začalo kácet. Kamery, osvětlení, lidé – vše padalo k zemi. Dokonce i sloupy osvětlení u pódia, připoutané k vagónům, se začaly kývat a lidé rychle utíkali pryč. K naší cti musím říct, že jsme se nebáli jen o sebe, ale hlavně a především o muzikanty stojící na lokomotivě. Ale brzy jsme se uklidnili. Za chvíli prošel za vagóny Karel, pak Radek a nakonec jsme se dopočítali všech. Živých a zdravých. Hurá! A tak jsme mohli v klidu nasednout do auta a odjet směrem domů.
Zatímco kapela a členové „vlak tour týmu“ se usadili ve svých vagónech a zamířili do Brna, kde jejich spanilá jízda přes česká a moravská nádraží končí.
Playlist
(bez záruky úplnosti a každopádně v jiném pořadí. Ale za první dvě
písně dám ruku do ohně.)
Zálinský
Katuša
Co sa stalo nové
Michálek
Proměny
Do kostela zvonili
Slunéčko
Včelín
Nevěra
Hezký Janek
Neber sobě
Husičky
Co ty ženy
Na Vsetíně páni
Voják
Ej dolů Váhom
Šimbolice
Zločin
Malovaný kostel
Teče voděnka
Až půjdou cikáni
Hruška
Sedem nocí
Mezi horami
Velické zvony
Rehradice
